(klikni na nadpis nebo na "zobrazit celé")

- dlouhý spánek (toho zlozvyku se ne a ne zbavit - asi je tady ten vzduch opravdu jiný...:) )

- keiko (zkouška) od 18 do 21 v rodové zkušebně v domě hlavy rodiny, pana Sengoró; zkoušku vedl Ippei, mladší mistrův syn

Studenti, v případě nezletilých i s rodiči, přicházeli a průběžně odcházeli, vždy s nezbytnými úklonami a poděkováními... my ten večer nezkoušeli, ale docla jsme si potrénovali sezení v seize... tři hodiny.... au, au, au :)

- návštěva představení kjógenů v Kanze Kaikan, Kjóto ve 14h pro děti:

Dětí v hledišti rozhodně nebyla většina a z celkem pěti nejaponců jsme byli dva z MDK - lidé se kulitivovaně divili (tím, že si nás snažili nevšímat). Ovšem když těsně před začátekem představení za námi do hlediště přišel Motohiko aby nás pozdravil, atmosféra se proměnila a lidé si i z protější strany na nás ukazovali a vedle sedící starší dámy se k nám velmi měly... Inu, magický dotek celebrity funguje všude.

Hrálo se: Kaki Jamabuši (Senzaburó + Šime), Busu v provedení herců z rodiny Čúzaburó, po přestávce Kučimane (Mopi host), Kusabira – houbičky !!! ("tohle musíme hrát – sranda nebetyčná!!!" volal ještě večer nadšený Tomáš)

- večer párty u Naota (desetiletý amatér vyměnil příležitost hrát v lepším termínu a přímo v Kjótu za možnost zahrát si s MDK v Ótsu) - na okraji Kjóta spolu s dalšími japonskými amatérskými kjógenáři; Naoto vybouchl radostí, když dostal kalendář s Krtečkem - "Moguro-kun" je tady velmi populární... pak byly dobrůtky i hanabi (ohňostrůjek na zápraží)

- obchůdky ve slavné kryté Teramachi-dori, nudlárna a večerní procházka deštivým Gionem, tedy jakousi kjótskou "Malou stranou"  (jen jedna maiko - a kdoví, jestli pravá...)

- návštěva blešího trhu v Tóji-temple; přešťastnému Tomášovi nezkazil požitek z procházení mezi stánky se přepodivným zbožím ani celodenní déšť a přeháňky

- odjezd do Ósaky, koncert paní Akiko či spíše jejích studentů ("čínské housle" – niko); zvláštní poslouchat Štrause v asijském táhlém provedení...

- představení kabuki v National bunraku theatre of Japan, neuvěřitelný zážitek, konečně vidíme tento žánr naživo; herci (pouze muži i v roli nalíčených žen) jsou pohybově i rytmicky skvělí, ale oba si říkáme, jak jsme rádi, že nás potkal právě kjógen

- večer v "gajdžinské" hospodě v Ósace, kde zrovna slavili deset let podniku tak bylo poněkud hlučno (Ósaka není Kjóto...)

- rodová zkušebna a ukázka škrobení kostýmů (Tomáš i Igor také mohli naškrobit každý jednu kataginu), rozložené všechny masky z archivu k provětrání (jedenkrát do roka) spolu se všemi kimony - včetně nejstaršího kusu údajně ze 17. století

- Igor sám odjíždí na otočku do Tokia (540km tam a 540km zpět šinkansenem) na schůzku ohledně webových stránek nové středoevropské asociace pro studium nó a kjógen; zúčastnění s uznáním komentovali ukázky našich plakátů i zpracování výroční zprávy MDK; milá příležitost vidět se opět se stále svěží paní Othakou (79let) a posedět a pohovořit ... a popít ...

- Tomáš s Ondřejem měli mezi tím první textovou zkoušku "doma u mistra" s Motohikem na Susugigawu

úterý 23. srpna 

- dopolední procházka západní částí Kjóta, opět zkouška u Šimeho v obýváku s Mopim

- přesun s paní Kyioe vozem do Ótsu, ubytování v hotelu Biwako (dárek od mistrovy manželky: na tři noci luxusní relax u jezera)

- odpoledne ještě "pasivní účast" na zkoušce na tradičním jevišti v Ótsu

- návštěva blízkého kláštera Mii-dera (tří studní), oběd v místní lidové nudlárně, noční procházka po pobřeží největšího sladkovodního jezera v Japonsku: Biwako

- dopoledne bleší trh ve svatyni Kitano – Tenmangu

- ještě před profi představením naše zkouška v nejstarším stojícím tradičním divadle v Kjótu (!!!); mistr Šime viděl poprvé české provedení Susugigawy - Velkého prádla

- poté sledování skvěle zahraného Kučimane pro jistou firmu (Taro: Šime, pán: Mopi, host: Ippei - rodinný podnik)

- noční horké lázně ve 4. patře hotelu Biwako (a pak postýlka v 10. patře - s výhledem na jezero, přirozeně...)

- Kinkaku-ji - zlatý pavilon, ikona kjótských památek a také klášter Ryóan-ji

- v 19h projížděčka Susugigawy s Ippeiem

- celý den generálka v Ótsu

- od 10 do 16.30 nepřetržitá šňůra kjógenů v Ótsu v podání amatérských studentů rodiny Šigejama; jako poslední vystupujeme my se Susugigawou: žena - Motohiko, muž - Igor, tchyně - Tomáš (nádherné kimono i maska!) - představení nedopadlo špatně (což je vlastně úspěch, když uvážíme, že jsme si v té bilingvální verzi vzájemně s Mopim nerozměli ani slovo)

- večerní posezení v Biwako hotelu s oceněním účinkujících a závěrečné focení

- poté ještě privátní pokec s Todou a Ondrou v místním hlučném "králičím baru"